Mimořádné události

Každé škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací nazýváme mimořádnou událostí. Obecně lze za mimořádnou událost považovat náhlou závažnou událost, která způsobila narušení stability systému s možným ohrožením jeho bezpečnosti nebo existence. Mimořádné události se klasifikují podle mnoha různých kritérií a oborů, ve kterých se tento pojem používá. Obecně lze ale mimořádná události dělit podle působící příčiny na:

  • Mimořádné události vyvolané přírodními jevy:
    • lokální (např. povodeň, zemětřesení),
    • globální (např. supervulkanická katastrofa, pandemie),
    • abiotické (např. vichřice, požáry způsobené přírodními ději),
    • biotické (např. epizootie, přemnožení škůdců).
  • Mimořádné události vyvolané lidským činitelem:
    • neúmyslné (např. technická závada, havárie, nedbalost),
    • úmyslné (např. sabotáž, terorismus, útok),
    • vojenské (vojenské napadení státu),
    • nevojenské (nepokoje, sociální či ekonomické příčiny).
  • Mimořádné události vyvolané působením společných příčin (např. změna klimatu vlivem produkce skleníkových plynů apod.).

Základní složky integrovaného záchranného systému (IZS) zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Stupeň poplachu vyhlašuje po příjezdu na místo události velitel zásahu podle poplachového plánu IZS (či HZS kraje). Podle závažnosti mimořádné události se rozlišují tyto poplachové stupně:

  • 1. stupeň poplachu IZS,
  • 2. stupeň poplachu IZS,
  • 3. stupeň poplachu IZS,
  • zvláštní stupeň poplachu IZS.

Pokud velitel zásahu vyhlásí nejvyšší, zvláštní stupeň poplachu, či pokud je o to velitelem zásahu požádán, přebírá koordinaci záchranných a likvidačních prací na území kraje hejtman kraje. Pokud mimořádná událost přesáhne území České republiky nebo území kraje, přebírá koordinaci záchranných a likvidačních prací ministerstvo vnitra.

Závažnost mimořádné události lze posuzovat také podle stupně aktivace traumatologického plánu zdravotnické záchranné služby (ZZS). Stupeň mimořádné
události, resp. stupeň aktivace plánu se řídí podle počtu postižených na:

  • 1. stupeň – 0 až 10 postižených (jednotlivci),
  • 2. stupeň – 11 až 100 postižených,
  • 3. stupeň – 101 až 1000 postižených,
  • zvláštní stupeň – nad 1000 postižených.

Nehody v průmyslu

V pracovním životě jsme často svědky vzniku nehody. Ačkoli se jedná o nepředvídanou, nežádoucí událost, nemusí vést vždy ke zranění
člověka nebo poškození zařízení (majetku). Vždy však vede k narušení/přerušení vykonávané činnosti nebo vzniku nebezpečné situace, která by mohla vést k
vážnějším následkům.

Dojde-li při nehodové události k újmě na tělesném nebo duševním stavu člověka, hovoříme o úraze. Za úraz se považuje i úpal, úžeh, omrzliny, ve výjimečných případech i infarkt nebo mozková mrtvice, pokud je zjevné (resp. prokáže se), že k tomuto úrazu došlo v důsledku nadměrného fyzického nebo psychického zatížení během výkonu práce, na které organismus postiženého člověka není zvyklý. Úrazy bývají způsobeny zpravidla náhlou vnější příčinou, která může být vyvolána působením rizikových faktorů prostředí, anebo nebezpečným jednáním člověka.

Naproti tomu vzniku mimořádných událostí v průmyslu téměř vždy předchází nebezpečné jednání člověka, zatímco nebezpečné podmínky nehrají z hlediska kauzality tak významnou roli.

Heinrichův model

Když se v roce 1929 vyšetřovatel americké pojišťovny Travelers Insurance Company H.W. Heinrich zabýval analýzou 50 tisíc různých nehod, havárií a úrazů v průmyslu, všiml si zvláštní skutečnosti, a to, že nehody s různou závažností se v rámci podobných statistických podskupin (např. firem, odvětví apod.) vyskytují v určitém nepříliš se lišícím poměru. Svou průkopnickou prací z roku 1930, ve které konstatoval, že na každý těžký pracovní úraz připadá přibližně 29 menších zranění a 300 poruch bez ohlášených zranění, vyvolal velký ohlas. Heinrich tak jako první vyslovil, že „těžkému zranění předchází tisíce skoronehod“ (tzv. první Heinrichův postulát). Grafické vyjádření tohoto poměru se nazývá Heinrichova pyramida (viz obrázek 1). O rok později Heinrich ve své další knize svou teorii rozšířil o další empiricky zjištěný postulát: „Havárie jsou výsledkem nebezpečných činností a nebezpečných podmínek, přičemž lidé způsobují mnohem více havárií, než nebezpečné podmínky“. K těmto závěrům Heinrich došel díky pečlivému analyzování průběhů nehod a jejich příčin. Vypočítal, že až 95 % z veškerých nehod na pracovištích je způsobeno nebezpečným jednáním, přičemž selhání lidského činitele je přímou příčinou 88 % nehod. Lidské chování spolu s výcvikem a bezpečnostními předpisy proto označil za klíčové faktory ovlivňující vznik nehod. V souvislosti s tím jako první také vypracoval koncepční model pro teoretický rámec průmyslové bezpečnosti a předložil „teorii domino efektu“ vedoucího k havárii, která je ovšem v porovnání s dnešními teoriemi značně zjednodušená.

Ačkoli byla na základě pozdějších statistických zjištění Heinrichova pyramida postupně upravována (např. Bird, 1969; Tye a Pearson, 1976; HSE, 1993), samotný tzv. první Heinrichův postulát byl zmíněnými pracemi jen neustále potvrzován. Z dnešního pohledu se za hlavní přínos Heinrichova modelu považuje především, že se stal základem pro statistický přístup v identifikaci (a podchycení) nebezpečí ještě před tím, než dojde k závažným následkům. Jeho myšlenka, že žádné bezpečnostní opatření není dokonalé a nemůže zajistit úplnou eliminaci rizik, je základním principem v managementu rizik.

Heinrichova pyramida

Obrázek 1: Heinrichova pyramida.

 

Nehodové trojúhelníky podle

Obrázek 2: Nehodové trojúhelníky podle Tye (nahoře), resp. HSE (dole).

Skoronehody a havárie

Nebezpečným situacím, které mohou vést k nehodám s nežádoucími důsledky, říkáme skoronehody. V běžném životě se s nimi setkáváme několikrát denně a v podstatě je vnímáme jako jeho přirozenou součást. Jejich nebezpečnost už ani nevnímáme, protože z hlediska nežádoucích následků mají skoronehody pouze potenciální“ významnost. Skoronehody nastávají následkem sekvence určitých jevů a skutečností, avšak díky podmínkám, které v dané době převážily, skutečná nehoda nenastala. Zjednodušeně lze říci, že reálný nežádoucí následek nevznikl pouze „náhodnou shodou okolností“; nejčastěji díky podmíněné reakci člověka. V daném okamžiku dotyčný člověk správně uplatnil dostatek své „duchapřítomnosti“ (tedy i reflexy, zkušenosti nebo dovednosti) k tomu, aby se s rizikovou situací úspěšně vyrovnal – jako například při zakopnutí udělal potřebný pohyb k vyrovnání narušené rovnováhy, nebo při ohrožení
padajícím břemenem včas uhnul.

Impulzem ke vzniku mimořádné události mohou být nebezpečné podmínky, které se vyskytnou v inkriminovaném prostoru pracoviště. Jedná se o působení fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů, které mohou ovlivnit jak technickou složku pracovního systému, tak i jednání člověka. Technická složka může být těmito činiteli postižena v podobě poruchy (tj. ztrátou projektovaných vlastností), probíhající procesy pak vybočením z rovnovážného stavu (např. ujetí reakce – tj. nežádoucí ale nikoli kritická změna teploty či tlaku uvnitř procesních zařízení) a aktivní funkční prvky narušením nebo ztrátou svých funkcí (např. vyřazení aktivních ochranných prvků systému). Jedná se tedy o mimořádné události, při kterých některé prvky systému pracují mimo jejich dovolené provozní či konstrukční meze. Vznikne-li vlivem poruchy nebezpečná situace s náhlým vznikem určitého důsledku, který již má potenciál bezprostředně způsobit škodu, jedná se o skoronehodu. Příkladem může být prasknutí těsnění, ke kterému došlo vlivem kolísání tlaku uvnitř vodovodního potrubí. Následkem toho došlo k úniku vody (tj. vznik poruchy), která s ohledem na blízkost vedení
elektroinstalace může způsobit zkrat, který by vedl k výpadku napájení čerpadla chladícího média a v konečném důsledku i k explozi chemického reaktoru. Pakliže by se v tomto případě poblíž vodovodního potrubí elektroinstalace nenacházela, neměl by únik vody potenciál způsobit žádnou škodu, takže vzniklá porucha by nepředstavovala žádné významnější riziko. Fungování technického systému by v takovém případě nebylo jejím výskytem nikterak dotčeno, takže závažnost následku této poruchy v podobě vzniklé kaluže by byl zanedbatelný.

Nebezpečné podmínky nebo nebezpečné jednání člověka uvnitř pracovního systému však mohou vést i k závažným následkům v podobě průmyslové havárie. Průmyslová havárie je mimořádná událost, při níž dochází k současnému působení určitých objektivních podmínek, které mohou být nebezpečné, jako například stav technologického zařízení, typ, množství a vlastnosti médií, materiálů a akutní jednání zaměstnanců. Závažná (průmyslová) havárie je pak definována, jako 
„mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku“
(viz zákon č. 59/2006 Sb.). Jedná se tedy o událost vyplývající z nekontrolovaného vývoje v průběhu provozu jakéhokoli objektu nebo zařízení, v němž se vyskytuje nebezpečná chemická látka, a jež vede k vážnému bezprostřednímu nebo pozdějšímu ohrožení lidského zdraví, hospodářských zvířat nebo životního prostředí nebo k újmě na majetku uvnitř anebo mimo objekt nebo zařízení.

Příčiny havárií jsou nejčastěji spojeny se selháním lidského činitele, v menší míře pak s poruchou technické složky a zcela výjimečně s působením vnějších faktorů (např. přírodních sil). Blíže o nich bude pojednáno v dalších kapitolách.

Hodnocení závažnosti průmyslových havárií

Při srovnání odhadovaných škod z přírodních pohrom a škod z některých průmyslových havárií je patrné, že lidské konání může za určitých okolností „dohnat“ dopady přírodních živlů (v řadě případů jim může napomoci). Například, celkové škody z přírodních pohrom v roce 2002 činily 55 miliard USD, z toho povodně v srpnu 2002 v Evropě činily 14,7 miliard USD, škody způsobené závažnou havárií v Baia Mare v Rumunsku činily 250 milionů USD a v Enschede v Holandsku 530 milionů USD. Škody v New Yorku po útoku na Světové obchodní centrum se odhadují na 30 až 70 miliard USD. K tomu přistupují morální škody a ztráty lidských životů. Z výběru havárií v letech 1900 – 1992 (cca 6000 havárií) z databáze MHIDAS vyplynulo, že pokud posuzujeme havárie podle poznání materiálu, který se účastnil havárie, pak pouze v cca 11 % šlo o neznámý materiál. Pokud měřítkem posouzení havárií je nebezpečná vlastnost materiálu, pak pouze v cca 3 % šlo o neznámá rizika. Podle typu havárie pouze v cca 4 % šlo o nezjištěný typ havárie. Pokud byl určován původ havárie, pak v cca 3 % šlo o neznámý původ z hlediska nakládání s nebezpečnými látkami. Poučeni těmito zkušenostmi bychom se měli vyvarovat těch skutečností, které mohou vést k závažným haváriím. Pro příklad je zde uvedeno několik celosvětově velmi známých havárií, z nichž řada měla i zásadní dopady do problematiky řízení rizik v celosvětovém měřítku.
Stručně je zmiňme níže.

  • Flixborough, Anglie (1.6.1974)
    Exploze a požár ve výrobně kaprolaktamu měly za následek 28 mrtvých v závodě, přes 400 zraněných a škodu 412 milionů USD. Příčinou havárie byla nesprávná instalace potrubí.
  • Seveso, Itálie (10.7.1976)
    Exploze ve výrobně herbicidů a pesticidů měla za následek vznik toxického oblaku, který obsahoval mimo jiné cca 2 kilogramy dioxinu. Byla kontaminována plocha po větru o rozloze 6 x 1 km. Působení toxického oblaku bylo vystaveno 37 000 lidí, z nichž bylo 736 evakuováno na 6 měsíců; 2000 lidí bylo léčeno na otravu dioxinem a došlo k řadě potratů; 4 % místních zvířat zemřelo, následně 80 000 zvířat bylo preventivně usmrceno, aby se nedostaly do potravinového řetězce. Příčinou havárie bylo nedodržení technologického postupu.
  • Mexico City, Mexiko (19.11.1984)
    Při požáru a po následných explozích v LPG terminálu bylo 650 mrtvých, více než 6400 zraněných, asi 200 000 evakuovaných a škoda na majetku byla vyčíslena na 31 milionů USD. Primární příčinou havárie byl únik LPG z nezjištěného zdroje a vznícení a exploze vzniklého výbušného oblaku.
  • Bhópal, Indie (2./3.12.1984)
    V továrně na výrobu insekticidů došlo k úniku toxického oblaku, který obsahoval methylisokyanát a menší množství kyanovodíku. Toxický oblak měl délku 8 kilometrů a přešel přes město s 900 000 obyvateli. Bezprostředně po havárii došlo k 1754 úmrtím a následně k 2 000 úmrtím (některé údaje uvádí až 20 000 úmrtí). Dále bylo 20 000 lidí hospitalizováno, 50 000 lidí utrpělo lehká zranění, po havárii zůstalo cca 11 000 invalidů. Výroba byla zastavena, kompenzační nároky činily 470 milionů USD. V souvislosti s uvedenými škodami je tato mimořádná událost považována za nejhorší havárii v chemickém průmyslu v lidských dějinách a často se s ohledem na pozorované chronické následky u exponovaných osob hovoří o chemicky indukovaném AIDS.
  • Baia Mare, Rumunsko (30.1.2000)
    Po protržení hráze odkaliště zařízení na přepracovávání odpadů kyanidovým loužením uniklo cca 100 000 m3 vody s příměsí odpadní horniny, volného kyanidu a kyanidových komplexů těžkých kovů (obsah cca 50 až 100 tun kyanidů). Bezprostřední ohrožení lidí bylo jen dočasné, došlo ale ke kontaminaci místních rumunských toků, a to s dopadem i přes hranice státu. Škody rybářů v prvním odhadu činily cca 250 milionů USD. Příčinou havárie byly konstrukční problémy hráze a přeplnění.
  • Enschede, Holandsko (13.5.2000)
    Malý požár na začátku a následné exploze cca 100 tun pyrotechnických výrobků způsobily tlakovou vlnu, která měla destrukční účinky až do vzdálenosti 30 kilometrů od epicentra. Celkem byla postižena oblast 40 hektarů. Bylo 22 mrtvých, 947 zraněných a bylo evakuováno cca 10 000 obyvatel. Bylo zničeno 293 domů, cca 50 obchodních a průmyslových budov a dále cca 15 000 domů bylo poškozeno. Celkové materiálové škody dosáhly výše 500 milionů USD. Příčinou havárie byla činnost mimo povolení.
  • Toulouse, Francie (21.9.2001)
    Síla exploze 200 až 300 tun dusičnanu amonného ve výrobně umělých hnojiv byla ekvivalentní zemětřesení o síle 3,4 Richterovy stupnice. Následek byl 29 mrtvých a 2442 zraněných. Exploze vyhloubila kráter o hloubce 10 metrů a šířce 50 metrů. Destrukci podlehlo 500 domů, očekávané škody jsou miliardy franků.Příčina havárie zatím není zcela přesně známa.

Kritéria vymezující závažnou havárii

Výše uvedené havárie pochopitelně představují jen pomyslný vrchol ledovce (viz Heinrichova pyramida) a jejich následky i příčiny jsou obecně dobře známé. Ovšem mnohem větší počet událostí naštěstí nedosahuje tak katastrofických rozměrů, ale i přes to je jim potřeba věnovat na celostátní (nyní celoevropské) úrovni náležitou pozornost. Aby však nebyla evidována a analyzována každá událost, při které dojde k nějakým ztrátám nebo vzniku ohrožení lidí (což by vedlo k zahlcení informacemi), bylo nutné definovat určitá pravidla založená na minimálních rozsazích vzniklých následků. Pro tento účel byla proto definována kritéria vymezující závažnou havárii podle jejích následků. Pro účely zpracování informace o vzniku a následcích závažné havárie stanovuje na území Evropské unie direktiva Seveso II, která byla do českého právního řádu transponována v podobě zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií. Na základě ustanovení uvedených v Příloze 3 tohoto zákona je každé právnické nebo podnikající fyzické osobě uložena povinnost oznámit krajskému úřadu každou závažnou havárii, která je způsobená nebezpečnou látkou nebo jejím únikem v množství stejném nebo převyšujícím 5 % z limitního množství (pro provozovatele zařazeného do skupiny A, resp. B), nebo která má jeden nebo více následků. Mezi tyto následky řadíme:

  • Úmrtí člověka.
  • Zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektu nebo u zařízení, pokud jejich hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin.
  • Zranění minimálně jedné osoby mimo objekt nebo zařízení, pokud její hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin.
  • Poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt nebo zařízení, které se v důsledku havárie stalo neobyvatelné.
  • Nutnost provedení evakuace nebo ukrytí osob v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí osob (počet osob
  • násobený dobou) přesáhla 500 hodin.
  • Přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba
  • přerušení dodávky (počet osob násobený dobou) přesáhla 1000 hodin.
  • Ekologickou újmu na:
    • Území chráněném podle zvláštních předpisů), tj. zvláště chráněných území a územích soustavy NATURA 2000, vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 hektar.
    • Ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 hektar.
    • Vodním toku o délce stejné nebo větší než 10 kilometrů.
    • Umělém nebo přirozeném útvaru povrchové vody, které nemají statut vodárenské nádrže podle zvláštního právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 hektar.
    • Kolektoru, tj. horninového prostředí v pásmu nasycení i mimo ně v místě jímání nebo akumulace podzemních vod nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 hektar.
  • Poškození objektu nebo zařízení původce závažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 milionů Kč.
  • Poškození majetku mimo objekt nebo zařízení původce havárie ve výši stejné nebo převyšující 7 milionů Kč.

Tato kritéria vymezují závažnou (průmyslovou) havárii vzniklou u provozovatelů zařazených do skupiny A, resp. B dle zákona č. 59/2006 Sb., ale lze je použít také pro události vzniklé u „nezařazených“ zdrojů rizik, tj. těch, které sice obsahují nebezpečnou chemickou látku, nicméně v množství menším než limitním.

Ohlášení podléhá taktéž každá závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou vedoucí k následkům mimo území České republiky. Krajský úřad následně předává informaci o vzniklé závažné havárii (ať už s dopady na území České republiky, nebo i mimo něj) Ministerstvu životního prostředí ČR, které zastupuje Českou republiku vůči Evropské unii a z tohoto titulu má za povinnost informovat okolní státy v případě přeshraničního dopadu havárie a také podávat autorizované
hlášení do celoevropského informačního systému MARS.

Major Accident Reporting System – MARS

Tento informační systém soustřeďuje systematizované informace o proběhlých závažných haváriích na území členských zemí EU. Sestává z 15 lokálních databází provozovaných v některých státech Evropské unie a jednoho centrálního systému, který provozuje výzkumné středisko Major Accident Hazard Bureau v Italské Ispře. MARS byl zaveden v roce 1993 a od roku 2001 je provozován on line prostřednictvím webového rozhraní.

Každé hlášení v něm uložené obsahuje více než 200 položek, k nimž jsou přiřazeny příslušné identifikační kódy, což dovoluje provádět třídění, statistiku i komplexní analýzy. Pro jednoznačnost a nezaměnitelnost jsou informace vkládané do systému MARS v anglickém jazyce.

Systém je určen nejen ke sběru a zpracování informací, ale také k jejich dalšímu využití v podobě zveřejňování zpráv. MARS umožňuje dvouúrovňové vyhledávání – veřejnost má k dispozici základní informace o událostech (short report), příslušné státní orgány (kompetentní autority) pak rozšířené (full report). „Krátká zpráva“ je určená pro rychlé podání informace o vzniku nehody a „podrobná zpráva“ slouží pro transfer informací jednotlivým státním orgánům, protože obsahuje detailní informace o dané události, její průběh a následky a dále také výsledky vyšetřování včetně zjištěných příčin. Účelem je zajistit dostatek informací pro případné soudní spory, nebo pro přijetí legislativních opatření.

„Krátká zpráva“ obsahuje následující informace (viz obrázek 3):

  • Typ nehody.
  • Název uniklé látky.
  • Bezprostřední příčiny.
  • Přímé následky.
  • Přijatá havarijní a záchranná opatření.
  • Odhalení slabých míst – poučení se (lesson learnt).

„Krátká zpráva“ je zveřejňována jen v případě nejzávažnějších havárií, kterých je jen necelých 10 % ze všech událostí hlášených do systému MARS. V současnosti je v systému dostupných více než 600 „krátkých zpráv“. „Podrobná zpráva“ se však zpracovává o každé události, která splňuje kritéria závažné havárie. Ta zahrnuje značný rozsah informací, včetně potřebných analýz a úvah.

Krátká zpráva dostupná v systému MARSKrátká zpráva“ dostupná v systému MARS 2

Obrázek 3: „Krátká zpráva“ dostupná v systému MARS.

 

Analysis, Research and Information on Accidents database – ARIA

ARIA je databáze průmyslových (nejen závažných) havárií provozovaná od roku 1992 francouzským ministerstvem ekologie a trvale udržitelného rozvoje prostřednictvím jím řízené agentury BARPI (Bureau d’Analyse des Risques et Pollutions Industrielles) se sídlem v Lyonu. Databáze byla původně založena pro
potřeby francouzských úřadů, ale pro svou dostupnost byla po svém uvedení na internet brzy využívána i uživateli mimo Francii (Dostupná na: http://www.aria.developpement-durable.gouv.fr/). Databáze soustřeďuje hlášení o událostech, které měly, nebo mohly mít dopady na životy a zdraví lidí, na veřejnou bezpečnost, zemědělství či životní prostředí. Společným jmenovatelem těchto událostí je, že vznikly v souvislosti s průmyslovou nebo zemědělskou činností, kde bylo manipulováno s nebezpečnou chemickou látkou (popř. kdy určitá činnost mohla vést k úniku nebezpečné látky), anebo při přepravě nebezpečných věcí. V databázi ARIA je uvedeno více jak 35 tisíc nehod a incidentů. Události, které se staly mimo Francii a jsou v ARIA uvedeny, byly do databáze vloženy kvůli svým mimořádným následkům a také pro specifická poučení, která z nich bylo možné vyvodit (nejstarší událost zde uvedená je z roku 1900).

Každé hlášení o události v ARIA má přiděleno identifikační číslo (jedno až pětimístné) a obsahuje datum a místo, kde k nehodě došlo, informaci o vzniklé nebezpečné situaci (např. únik látky, požár, výbuch, domino efekt apod.), informaci o následcích (např. zamoření atmosféry, znečištění vodního toku, evakuace obyvatelstva apod.) a v neposlední řadě vyhodnocení závažnosti dané události dle kritérií ESIA (tj. množství uniklé látky, následky na lidech, následky na životním prostředí a následky na majetku – viz dále). V databázi lze vyhledávat také podle charakteru průmyslového provozu nebo činnosti, při které k události došlo. Je zde definováno celkem 14 skupin:

  • Zemědělství a potravinářský průmysl.
  • Zpracování chemických látek.
  • Výroba chemikálií.
  • Ostatní chemická výroba.
  • Pyrotechnika a výbušniny.
  • Výroba a zpracování plastů a pryže.
  • Petrochemický průmysl.
  • Skladování ropy a ropných produktů.
  • Metalurgie a výroba slitin.
  • Zpracování dřeva a papírenství.
  • Manipulace a skladování.
  • Zpracování odpadů.
  • Přehrady a hráze.
  • Ostatní průmysl a činnosti.

Ne všechna hlášení jsou však svým rozsahem stejná, nicméně v každém hlášení se lze dočíst o průběhu události, o jejich (možných) příčinách a především o
rozsahu jejich následků. Také jsou zde popsána přijatá havarijní i následná preventivní opatření a zdůrazněna poučení, která byla z dané události vyvozena.
ARIA tedy primárně slouží k informování odborné i laické veřejnosti a provozovatelů se záměrem prezentovat závěry a poučení, aby k podobným událostem již
nedocházelo (lesson learnt).

Úvodní stránka databáze ARIA

Obrázek 4: Úvodní stránka databáze ARIA (otevře se po zaregistrování uživatele).

Možnosti vyhledávání hlášení o událostech v ARIA podle specifických kritérií.

Obrázek 5: Možnosti vyhledávání hlášení o událostech v ARIA podle specifických kritérií.

 

Pokud bychom chtěli vyhledávat události podle závažnosti následků (viz obrázek 5 část „Tri selon les critéres de l´échelle européenne des accidents“), umožňuje databáze zkombinovat celkem 74 kombinací, tj. celkem 2401 různých kombinací.

Evropská škála pro hodnocení průmyslových havárií

S ohledem na široké spektrum možných následků průmyslových havárií (na lidi, hospodářská zvířata, majetek a složky životního prostředí) a jejich závažností není jejich hodnocení jednoduché. Podobně jako zavedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Mezinárodní stupnici hodnocení závažnosti jaderných událostí (INES), byla komisí kompetentních autorit států Evropského společenství v roce 1994 navržena Evropská škála pro hodnocení průmyslových havárií (European Scale of Industrial Accidents – ESIA) (viz tabulka 1). Tuto klasifikaci akceptovala a dnes používá řada západoevropských států, jako například Francie, Nizozemí, či Belgie aj. K celoevropskému rozšíření ESIA doposud nedošlo, protože její používání není závazné. Některé státy, zejména nové členské země EU, ji proto dodnes oficiálně neakceptovaly.

Škála obsahuje celkem 18 parametrů rozdělených do čtyř kategorií navržených pro objektivní zhodnocení následků havárie s ohledem na:

  • množství (uniklé) nebezpečné chemické látky,
  • následky na životech a zdraví osob,
  • následky na životním prostředí a
  • zhodnocení ekonomických ztrát.

Každý z parametrů zahrnuje šest partikulárních úrovní, prostřednictvím kterých je vyjádřena významnost příslušného následku (ztráty), a to od 1 do 6, přičemž hodnocení 6 představuje největší ztrátu. Výsledkem hodnocení je stanovení indexu závažnosti havárie (Accident´s Severity Index), resp. výstup v podobě jednoduchého grafického zhodnocení, který má za cíl podat laické veřejnosti stručnou informaci o závažnosti proběhlé havárie a o jejich dopadech. Jako příklad uvádíme hodnocení havárie v Toulouse, která proběhla v roce 2001 (viz tabulka 2).

t

Množství nebezpečné chemické látky

1

2

3

4

5

6

Q1 Množství uniklé látky (Q) ve vztahu k limitním hodnotám(∗) Q < 0,1 % 0,1 % ≤ Q < 1 % 1 % ≤ Q < 10 % 10 % ≤ Q < 100 % 1 až 10krát více než limitní hodnota(∗) Vvíce než 10krát více než limitní hodnota(∗)
Q2 Množství výbušných látek (Q), které se účastnily na výbuchu (ekvivalent TNT) Q < 0,1 t 0,1 t ≤ Q < 1 t 1 t ≤ Q < 5 t 5 t ≤ Q <
50 t
50 t ≤ Q <500 t Q ≥ 500 t

 

h Následky na lidech 1 2 3 4 5 6
   H3 Celkový počet úmrtí: 1 2-5 6-19 20-49

50

zaměstnanci: 1 2-5 6-19 20-49 50
pracovníci externích zásahových složek: 1 1 6-19 20
veřejnost: 1 2 – 5

6

   H4 Celkový počet zraněných osob, které byly hospitalizovány déle než 24 hod: 1 2-5 6-19 20-49 50-199

200

zaměstnanci: 1 2-5 6-19 20-49 50-199

 200

pracovníci externích zásahových složek: 1 2-5 6-19 20-49 50-199

 200

veřejnost: 1-5 6-19 20-49

50

H5 Celkový počet lehce zraněných osob ošetřených na místě nebo hospitalizovaných po dobu kratší jak 24 hod: 1-5 6-19 20-49 50-199 200-999

1 000

zaměstnanci: 1-5 6-19 20-49 50-199 200-999

1 000

pracovníci externích zásahových složek: 1-5 6-19 20-49 50-199 200-999

1 000

veřejnost: 1-5 6-19 20-49 50-199

200

H6 Celkový počet osob bez přístřeší nebo bez práce (zničené domy, pracoviště): 1 – 5 6 – 19 20 – 99 100 – 499   500
H7 Počet (N) evakuovaných osob nebo osob uvězněných ve svých domovech po dobu více jak 2 hod násobený časem, během kterého byli uvězněni (osoby x hodiny): N < 500 500 ≤ N < 
5 000 5 000 ≤ N <
50 000
50 000 ≤ N < 500 000 N ≥ 
500 000
H8 Počet (N) osob bez pitné vody, elektřiny, plynu, telefonu a veřejné dopravy po dobu více jak 2 hod násobený časem, během kterého byli takto postiženi: (osoby x hodiny) N < 1 000 1 000 ≤ N <
10 000
1 000 ≤ N <
10 000
100 000 ≤ N < 
1 milion N ≥ 
1 milion
H9 Počet (N) osob,
které musely podstoupit rozsáhlé léčení trvající déle než 3 měsíce (po havárii):
N < 10 10 ≤ N < 50 50 ≤ N < 200 200 ≤ N < 
1 000 N ≥ 1 000

 

t Následky na životním prostředí 1 2 3 4 5 6
Env10 Počet volně žijících zvířat, která byla usmrcena, zraněna nebo intoxikována(∗∗) následkem havárie: Q < 0,1 0,1 ≤ Q < 1 1 ≤ Q < 10 10 ≤ Q < 50 50 ≤ Q < 200 Q ≥ 200
Env11 Podíl (P) usmrcených chráněných živočichů a rostlin anebo živočichů usmrcených následně v důsledku zničení biomasy v zóně účinku havárie: P < 0,1 % 0,1 % ≤ P < 0,5 % 0,5 % ≤ P < 2 % 2 % ≤ P < 10 % 10 % ≤ P < 50 % P ≥ 50 %
Env12 Objem (V) znečištěné vody
(v m3):
V < 1 000 1 000 ≤ V < 10 000 10 000 ≤ V < 100 000 100 000 ≤ V < 1 milion 1 milion ≤ V < 10 milionů V ≥ 10 milionů
Env13 Plocha (S) povrchové nebo podzemní vody, jíž je nutno vyčistit nebo speciálně dekontaminovat (v ha): 0,1 ≤ S < 0,5 0,5 ≤ S < 2 2 ≤ S < 10 10 ≤ S < 50 50 ≤ S < 200 S ≥ 200
Env14 Délka (L) vodního toku nebo kanálu, jež je nutno vyčistit nebo speciálně dekontaminovat (v km) 0,1 ≤ L < 0,5 0,5 ≤ L < 2 2 ≤ L < 10 10 ≤ L < 50 50 ≤ L < 200 L ≥ 200
e Ekonomické ztráty 1 2 3 4 5 6
€15 Škody na majetku podniku(C) v miliónech €(∗∗∗) 0,1 ≤ C < 0,5 0,5 ≤ C < 2 2 ≤ C < 10 10 ≤ C < 50 50 ≤ C < 200 C ≥ 200
€16 Ztráty na produkci podniku
(C) v miliónech €(∗∗∗)
0,1 ≤ C < 0,5 0,5 ≤ C < 2 2 ≤ C < 10 10 ≤ C < 50 50 ≤ C < 200 C ≥ 200
€17 Škody na majetku a ztráty na produkci mimo podnik
(C) v miliónech €(∗∗∗)
0,05 ≤ C < 0,1 0,1 ≤ C < 0,5 0,5 ≤ C < 2 2 ≤ C < 10 C ≥ 10
€18 Náklady na vyčištění, dekontaminaci a rekultivaci životního prostředí (C)(v miliónech €) 0,01 ≤ C < 0,05 0,05 ≤ C < 0,2 0,2 ≤ C < 1 1 ≤ C < 5 5 ≤ C < 20 C ≥ 20

Evropská škála pro hodnocení průmyslových havárií

Poznámky:
(∗) limitní hodnota množství nebezpečné chemické látky uváděná ve směrnici 96/82/ES (SEVESO II)
(∗∗) intoxikovaným zvířetem se v tomto směru rozumí zvíře, jehož maso již dále není vhodné ke konzumaci
(∗∗∗) podle ekonomických ukazatelů platných pro rok 1993

Tabulka 2: Ukázka reálného výstupu hodnocení havárie v podniku AZF v Toulouse (2001) pomocí ESIA.

Vybrané skupiny nejčastějších havárii

Statistika průmyslových havárií se závažnými následky

Nejčastějšími událostmi v chemickém průmyslu bývají úniky nebezpečných chemických látek nebo přípravků, které mohou vést ke vzniku požáru, výbuchu či k
toxickému rozptylu a následkem toho pak k újmě na lidském zdraví, poškození životního prostředí nebo škodám na zařízení či majetku. Nehody v průmyslu
vznikají obvykle během určitého pracovního procesu, resp. během jeho jednotlivých fází – při najíždění nebo odstavování, za běžného provozu, v případě
vzniku poruchy, odchylky či jiné nestandardní situace a v neposlední řadě při údržbě. S ohledem na rozmanitost průmyslových procesů a operací i také
samotného charakteru jednotlivých provozů nelze podat jednoznačnou statistiku. Udělat si však jistou představu nám umožňuje databáze ARIA, ve které lze
vyhledávat nejen počty událostí v jednotlivých typech průmyslových provozů, ale vyhledávat zprávy o jejich vyšetřování. Pro ilustraci níže uvedená tabulka
3 shrnuje zastoupení jednotlivých typů událostí ve struktuře dle ARIA.

Typ události

Počet událostí v ARIA

Zastoupení v %

Únik nebezpečné látky

14648

45,3

Požár

14578

45,1

Exploze

1891

5,9

Pád materiálu nebo rozlet fragmentů

828

2,6

Znečištění ovzduší

264

0,8

Emise záření nebo únik radioaktivní látky

92

0,3

Celkem

32301

100

Tabulka 3: Statistika událostí zahrnutých v databázi ARIA.

Níže je pro ilustraci uvedena tabulka 4, ve které jsou shrnuty počty událostí, které se staly ve Francii mezi lety 1970 a 2009, a které prezentují počty událostí podle množství uniklé látky a závažnosti následků na lidech, resp. na životním prostředí, resp. ekonomické ztráty. Jelikož vyhodnocení podle databáze ARIA nabízí celkem 2401 kombinací, je zřejmé, že níže uvedená čísla představují jen nejjednodušší varianty vyhodnocení ( Jako proměnná podle stupnice ESIA byla vždy volena jen hodnota úrovně množství uniklé látky a úroveň příslušného následku v jedné ze tří uvažovaných kategorií. Nebyly tedy uvažovány jejich různé kombinace, například následky na lidech – 2, následky na životním prostředí – 5 a ekonomické ztráty – 1, ale pouze následky v jedné z uvažovaných kategorii (na úrovni 0 až 6) při současném předpokladu následků v ostatních kategoriích na úrovni 0).

Hodnocení následků 

Množství uniklé látky

0

1

2

3

4

5

6

Následky na lidech

0

12756

4382

94

50

17

3

0

1

14113

19557

20

10

1

0

0

2

14715

717

9

5

0

0

0

3

14877

270

4

5

1

0

0

4

14960

99

4

2

0

0

0

5

14999

28

1

1

1

0

0

6

15011

7

0

0

0

0

0

Následky na životním prostředí

0

12756

4382

94

50

17

3

0

1

3302

1384

22

9

1

0

0

2

340

111

0

0

0

0

0

3

404

139

1

0

0

0

0

4

64

31

0

0

0

0

0

5

5

0

1

0

0

0

0

6

2

0

0

0

0

0

0

Ekonomické ztráty

0

12756

4382

94

50

17

3

0

1

286

58

2

1

0

0

1

2

319

58

2

3

0

0

0

3

211

63

0

3

0

0

0

4

44

9

0

0

0

0

0

5

4

1

0

0

0

0

0

6

0

0

0

0

0

0

0

Tabulka 4: Počty událostí zahrnutých v databázi ARIA podle jejich následků.

Autor: RNDr. Petr A. Skřehot, Ph.D.

Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.

Napsat komentář