Je to již půl roku, co se v Číně objevil záhadný virus, který později dostal oficiální označení SARS-CoV-2. Ačkoli podobný typ koronaviru, který napadá lidi, známe již od roku 2002, kdy proběhla epidemie SARS, přesto se lidstvo v otázce hromadného použití osobních ochranných prostředků příliš nepoučilo. Pandemie COVID-19 tak poukázala nejen na slabá místa, která máme v opatřeních pro ochranu obyvatelstva (např. zásobování potřebnými ochrannými prostředky), ale také prověřila schopnosti našich občanů čelit této hrozbě vlastními silami a prostředky. První opatření, které se dotklo skutečně všech obyvatel naší země, bylo zavedení povinnosti nosit ochranu obličeje. Lidé se totiž mohou koronavirem SARS-CoV-2 nejčastěji nakazit právě vdechováním infekčních kapének, které vznikají nejen při kašli nebo kýchání, ale i při pouhém vydechování nakaženou osobou. Přenos je možný také kontaktem s kontaminovanými povrchy a následným dotekem nosu, úst nebo očí. Šíření koronaviru mezi lidmi tak lze poměrně významně potlačit tím, že lidé budou používat jak prostředky bránící šíření kapének do prostoru, tak i prostředky pro ochranu dýchacích orgánů, obličeje a pokožky rukou. V tomto článku jsou shrnuty klíčové informace, které se používání těchto druhů osobních ochranných prostředků týkají.

Filtrační polomasky (respirátory)

Filtrační polomaska je primárně určena pro ochranu dýchacích orgánů uživatele před aerosolovými částicemi tvořenými prachem, kouřem nebo kapalnou mlhou, nikoliv však před párou a plynem. Systém klasifikace respirátorů se dělí na tři třídy FFP, přičemž zkratka FFP vychází z anglického termínu „filtering face piece“ (filtrační maska na tvář). Všechny třídy FFP poskytují ochranu dýchacích orgánů pro různé koncentrace škodlivých látek v závislosti na celkovém úniku a filtraci velikosti pevných částic do velikosti 0,6 μm. Třída FFP3 formálně poskytuje nejlepší ochranu. Je potřeba ale upozornit, že tyto třídy popisují pouze schopnost použitého filtračního materiálu zachytávat částice aerosolu, které jím prochází v proudu vzduchu, a nikoli celkovou ochrannou účinnost respirátoru jako takového. Pokud totiž nemá uživatel respirátor řádně nasazen a to tak, aby skutečně těsně přiléhal k obličeji po celém jeho obvodu, může mít takový prostředek sotva poloviční ochrannou účinnost. Netěsnosti vznikají zejména na bradě a okolo nosu. Skutečně kvalitní filtrační polomaska tak musí zohledňovat anatomii lidské hlavy, a také by měla být velikostně uzpůsobena jeho uživateli. I filtrační polomasky se vyrábějí v různých velikostech. Ty, které jsou importovány z asijských zemí, bývají často rozměrově menší než ty, které se vyrábějí v Evropě a které jsou určeny pro evropskou populaci uživatelů.

Častým omylem lidí je, že podléhají dojmu, že filtrační polomaska třídy FFP3 je před koronavirem 100 % ochrání. Ovšem i při sebelepší snaze řádně si upevnit respirátor na obličej vzniká mezi tváří a ochranným prostředkem mezera široká zhruba desetinu milimetru, což odpovídá tloušťce dvou vlasů. Sice se to může zdát jako malý prostor, ale SARS-CoV-2 má velikost zhruba 100 nanometrů. Pro takto malý vir je to obrovský prostor, jak se skrze netěsnící respirátor dostat. Pro běžného občana (nehovoříme zde o zdravotnících přicházejících do blízkého kontaktu s nakaženými osobami) je tak zcela zbytečné používat filtrační polomasky třídy FFP3 i FFP2. Za daných okolností jim tak prakticky stejnou službu udělá i respirátor třídy FFP1.

Zvláštní pozornost si zaslouží výdechový ventilek, kterým jsou respirátory FFP3 a někdy i FFP2 vybaveny. Ten slouží pro odvod vydechovaného vzduchu z prostoru pod maskou, aby se filtrační materiál respirátoru nezanášel z jeho vnitřní strany a současně aby nevlhl (což snižuje filtrační účinnost). Vydechovaný vzduch se tedy dostává volně ven, takže v případě, že je uživatelem respirátoru infikovaná osoba, dochází tak k šíření kapének obsahujících vir. Použitím respirátoru tak daná osoba chrání pouze sebe a nikoliv své okolí.

Při použití respirátoru je potřeba dbát následujícího postupu:

• Než respirátor nasadíte, pořádně si umyjte ruce.
• Zakryjte ústa a nos.
• Mezi respirátorem a obličejem nesmí být mezera.
• Nedotýkejte se respirátoru během užívání.
• Pokud se respirátoru dotknete, umyjte si ruce mýdlem či antibakteriálním gelem.
• Nepoužívejte respirátor opakovaně.
• Snímejte respirátor odzadu (vyhněte se přední části), vyhoďte ho do uzavíratelného koše a poté si umyjte ruce.

Ústní roušky

Ústní rouška (ústenka) slouží k zabránění úniku vydechovaných kapének nebo slin ve směru od jejího uživatele do ovzduší. Běžné lékařské nebo i doma šité roušky tedy neposkytují ochranu jejich uživatele před možným průnikem koronaviru zvenčí. Roušky jsou ale velmi prospěšné k tomu, aby již nemocný člověk nešířil nemoc dál kapénkovou cestou.

Narozdíl od respirátorů nejsou roušky povinně podrobeny jednotným zkouškám. Nezjišťuje se účinnost použitého filtračního materiálu, tedy jeho schopnost zachytávat procházející částice aerosolu, odpor materiálu při dýchání ani odolnost proti zanesení. Pokud je někdy zkouška prováděna, zaměřuje se na bakteriální filtrační účinnost. Provádí se na jedné osobě, která vydechuje vzduch nad Petriho misku s agarem. Dle kultivace se pak vyhodnocuje, jak je okolí chráněno před osobou s rouškou.

Běžné lékařské roušky jsou určené pro jednorázové použití, a proto je nezbytné ji používat skutečně jen jednou. Jednorázová rouška nalezne uplatnění v případě, že cestujete hromadnou dopravou či jdete např. na poštu. Životnost jednorázových roušek bývá okolo 2 hodin. V případě, že se uživatel více zadýchává, dochází k rychlejšímu provlhnutí roušky a tím i ke zkrácení její životnosti.

Látkové roušky z bavlny umožňují opakované použití, avšak je nutné dodržovat správné dezinfekční postupy. Roušky se při sejmutí z obličeje dotýkáme pouze v oblasti gumiček či provázků. Následně provedeme okamžitou dezinfekci roušky či ji vložíme do uzavíratelného sáčku a dezinfekci uskutečníme až v momentě, kdy nasbíráme více roušek. Po práci s použitou rouškou je nezbytné umýt si ruce. Pokud nasbíráte více použitých roušek a rozhodnete se pro jejich vyprání v pračce, dodržujte následující doporučení:

• Roušky pereme odděleně od běžného prádla.
• Pro praní používáme běžný prací prostředek, přičemž dezinfekční účinek lze zesílit přidáním bělících prostředků bez chloru (pozor však na odbarvení barevných materiálů).
• Zvolíme prací program s vyvářkou, minimální teplota je 60 °C, doba trvání programu 30 minut.

Po vyprání se rouška usuší a následně vyžehlí napařovací žehličkou. V případě, že vlastníme sušičku, lze po vyprání vložit roušku přímo do sušičky.

Pokud máme více použitých roušek a rozhodneme se pro jejich vyvaření, je nutné se řídit následujícími pokyny:

• Roušky ponoříme celé do vody.
• Je nutné, abychom nechali roušky ve vodě vyvařit po dobu minimálně pěti minut.
• Po vyvaření necháme roušky ve vodě vychladnout.
• Následně roušky usušíme a v případě potřeby vyžehlíme (po vyvaření však není žehlení striktně nutné).

Neméně důležité je také zdůraznit, jakým způsobem je vhodné uchovávat vyprané roušky. Ideálním řešením je uzavřít čisté roušky do uzavíratelné plastové krabice, která byla před vložením roušek dezinfikována. Případně lze vložit roušky do uzavíratelných igelitových sáčků. Pamatujte však, že při jakékoliv manipulaci s čistými rouškami byste měli mít dezinfikované ruce (případně používat jednorázové rukavice).

Mezi účinné postupy pro dezinfekci roušek rozhodně nepatří pouhé vyžehlení roušky, vymrazení roušky v mrazáku, nebo vystavení roušky mikrovlnám v mikrovlnné troubě.

Obličejové ochranné štíty

Štít je primárně určen pro ochranu očí a obličeje proti stříkajícím kapalinám nebo odletujícím částicím (např. při broušení, vrtání, řezání, práci s chemikáliemi atp.). Jeho použití ovšem neposkytuje ochranu proti přenosu patogenních látek (viry, bakterie), které se šíří vzduchem. Nicméně jedná se o fyzickou bariéru, která chrání obličej a tělní otvory na obličeji (tj. ústa, nos a oči), což může snížit riziko přenosu infekce způsobené patogeny přenášenými slinami (například při blízkém osobním kontaktu s nakaženou osobou). Každý člověk totiž při kašlání a kýchání ale také při běžném vydechování nebo mluvení emituje velké množství drobných kapiček slin a tělní tekutiny z dýchacího ústrojí.

Užití štítu má proto smysl pouze v případě blízkého kontaktu s potenciálně nakaženým člověkem zejména při činnostech, kdy nelze během výkonu práce za všech okolností zajistit náležitý odstup 2 metry mezi přítomnými osobami.

Obličejový štít je nutné používat v souladu s pokyny uváděnými výrobcem na přiloženém návodu. Štít musí být řádně upevněn na hlavě uživatele a všechny aretační šrouby musejí být dotaženy tak, aby štít při změně polohy hlavy nesjížděl nebo nepadal. Pokud má uživatel dlouhé vlasy, doporučuje se, aby byly sepnuty do culíku, aby štít při předklonu z hlavy nesjížděl. Štít lze upevnit i na přiléhavou pokrývku hlavy (např. elastická kukla), což umožňuje jeho lepší fixaci na hlavě. Pokud by štít při práci významně překážel nebo bránil ve výhledu, je lepší jej raději nepoužívat, aby nedošlo k úrazu z důvodu působení dalších rizik.

Hledí štítu je potřeba průběžně čistit, a to z obou stran. Pro čištění se používá bavlněný hadřík a leštící přípravek na bázi alkoholu (typ okena). Hledí se nesmí čistit chemicky (louhy, kyseliny), abrazivními přípravky (čistící písek) ani mýt v myčce.

Ochranné brýle

Ochranné brýle jsou primárně určeny pro ochranu očí proti stříkajícím kapalinám nebo odletujícím částicím (např. při broušení, vrtání, řezání, práci s chemikáliemi atp.). Jejich použití ale neposkytuje ochranu proti přenosu patogenních látek (viry, bakterie), které se šíří vzduchem. Nicméně jedná se opět o fyzickou bariéru, která chrání oči. Oproti obličejovému štítu brýle poskytují výrazně nižší ochrannou funkci proti přenosu infekce způsobené patogeny přenášenými slinami. Jejich smysluplné použití pro proti koronaviru se tedy omezuje prakticky jen na situace, kdy nelze z technických nebo provozních důvodů použít obličejový štít (viz výše). Platí ale zásada, že brýle jsou lepší nežli vůbec nic.

Ochranné brýle musí být řádně upevněny na hlavě uživatele tak, aby nesjížděly a nepadaly. Nedoporučuje se používat poškozené brýle (např. ulomená nožička, naprasklý zorník apod.).  Zorníky je potřeba průběžně čistit, a to z obou stran. Pro čištění se používá bavlněný hadřík a leštící přípravek na bázi alkoholu (typ okena). Brýle se nesmí čistit chemicky (louhy, kyseliny), abrazivními přípravky (čistící písek) ani mýt v myčce.

Elastické ochranné rukavice

Ochranné rukavice jsou určeny pro ochranu pokožky rukou proti kapalinám, mechanickým částicím, nečistotám, a také proti patogenům, které se přenášejí krví nebo které ulpívají na kontaminovaných površích.

Používají se rukavice vyrobené z nitrilové pryže nebo ze syntetického latexu, přičemž nitrilová pryž poskytuje třikrát větší odolnost proti propíchnutí než latex. Na vnitřní straně většiny typů rukavic je nanesena vrstvička jemného kukuřičného škrobu, který působí jako lubrikant, což usnadňuje nasazování rukavic. Kukuřičný škrob nahrazuje dříve používaný mastek, který u řady lidí způsoboval podráždění pokožky. Výhodou nitrilových rukavic je, že lze s nimi bez problémů ovládat chytrý telefon.

Rukavice se vyrábějí v různých velikostech (S, M, L a XL). Je tedy zapotřebí, aby uživatel použil vhodnou velikost. Příliš malé rukavice táhnou a mohou se snadno roztrhnout; příliš velké rukavice naopak nepřiléhají k pokožce, mohou se krabatět nebo sjíždět z rukou. Při nasazování a sundávání rukavic je nezbytné dodržet správný postup (viz instruktážní filmy na internetu). Rukavice jsou jednorázovým osobním ochranným prostředkem, a proto se během používání nijak nečistí ani neošetřují ochrannými krémy. Lze je sice mýt vlažnou vodou a mýdlem (pokud jsou nasazené na rukou), ale většinou to není zapotřebí, protože se používají jednorázově. Po použití je lze vyhodit do běžného směsného odpadu.

Ochranné rukavice se používají pouze při práci v potenciálně kontaminovaném prostředí nebo při úkonech, kdy dochází k fyzickému kontaktu s dalšími osobami. Jakmile máme rukavice na rukou nasazeny, je nutné na ně pohlížet, jako by byly zvenčí kontaminovány! Rukavice se proto používají pouze po nezbytnou dobu a ihned poté je nutné je z rukou sundat, ruce omýt čistou vodou a mýdlem (je-li to možné), osušit a případně ošetřit ochranným krémem. Rukavice rozhodně neslouží pro trvalé používání po celou pracovní dobu, tedy i při úkonech, kdy to není nezbytné. Zvláště je zakázáno v rukavicích řídit vozidla, podávat si ruce s dalšími osobami, sahat v nich na vnitřní povrchy na pracovištích (např. kliky, vypínače apod.), na nádobí apod. Nasazené rukavice vyvolávají planý pocit bezpečí a ochrany zdraví, což ale lidi často svádí k tomu, že si nedávají pozor na to, nač sahají, takže může snadno dojít k nevědomému šíření kontaminace na další místa. Rukavice proto nepoužívejte, pokud to není opravdu nutné.

Použité zdroje

• https://www.okoronaviru.cz/respirator-versus-rouska/
• https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ustav-priznal-ze-respiratory-pri-testech-pripevnuje-tavnou-pistoli-103878
• https://koronavirus.mzcr.cz/pece-o-rousky/