Zákoník práce v § 103, odst. 1, písm. j) stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnanci poskytnutí první pomoci. To v praxi spočívá v:

1. poskytnutí prostředků pro první pomoc (lékárnička) a
2. proškolení zaměstnanců o způsobech poskytování první pomoci.

Podle § 102, odst. 6 zákoníku práce má zaměstnavatel při zajišťování těchto povinností spolupracovat s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Současně je také povinen určit potřebný počet zaměstnanců, kteří budou poskytnutí první pomoci organizovat, a kteří zajistí přivolání zdravotnické záchranné služby v případě nouze.

Pro řadu činností, zejména těch, které jsou prováděny na dočasných nebo na venkovních pracovištích (v lese, na staveništi, u vody, na dráze apod.) osamocenými pracovníky, ovšem nemůže zaměstnavatel výše uvedené plnohodnotně zajistit. V případě zranění jsou totiž takoví zaměstnanci mnohdy odkázáni jen sami na sebe, což je značně problematické. Zaměstnavatel tak musí zaměstnance (s přihlédnutím k charakteru jimi vykonávané práce) na možné nouzové situace náležitě připravit (tj. přijmout vhodná technická a organizační opatření). Mezi základní opatření patří vybavit je záchranným balíčkem. Legislativa (viz § 2, odst. 3 NV č. 28/2002 Sb.) tuto povinnost sice explicitně stanoví pouze v případě zaměstnanců, kteří pracují s přenosným nebo ručním nářadím s ostřím, nicméně profesí, kterých by se takové opatření mělo týkat, je jistě mnohem více. Žádný předpis ale nedefinuje, co se pod tímto pojmem vlastně rozumí, ani není stanoven obsah záchranného balíčku.

V zásadě lze ale říci, že záchranný balíček je sada prostředků pro poskytnutí předlékařské první pomoci určená zaměstnavatelem coby nedílná součást vybavení pracovníka pracujícího na dočasném nebo na venkovním pracovišti, anebo osamoceného pracovníka. Rozsah a obsah balíčku je zaměstnavatel povinen stanovit po dohodě se zařízením poskytujícím pracovně lékařské služby s ohledem na povahu rizik vztahujících se k daným pracovním činnostem nebo pracovišti.

Na trhu lze v současnosti sehnat několik málo produktů, které by bylo možné jako záchranný resp. obvazový balíček použít. Army shopy nebo obchody pro trampy kupříkladu nabízejí balíček, který obsahuje jeden nepřilnavý a silně savý sterilní obvaz o rozměru 8 cm x 5 m s navlečeným polštářkem 10 x 10 cm. Tento obvaz je opatřen alutexovým obalem, který se skládá ze dvou vrstev, kde vnitřní vrstva je vyrobena ze speciálně upravené hliníkové fólie a vnější vrstvu tvoří pletená povrchově upravená (impregnovaná) textilie. Obě vrstvy jsou pevně plošně spojeny, což vytváří odolný obal chránící obvaz před mechanickým poškozením, průnikem vody, plynů, par a prachu. Takové provedení může být v terénu nesporně výhodnější než klasické obvazové prostředky.

Balíček s jedním obvazem nicméně nelze považovat za plnohodnotné vybavení zaměstnance prostředky k poskytnutí první pomoci. Ačkoli by měl být obsah záchranného balíčku stanoven po dohodě se zařízením poskytujícím zaměstnavateli pracovně lékařské služby, přesto vyvstává logická otázka, co by měl vlastně takový balíček obsahovat? Případně, kde hledat v tomto směru inspiraci? Možná nečekaně ve vyhlášce ministerstva školství č. 106/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V její Příloze č. 4 je totiž stanoven minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro školy v přírodě. Jelikož se děti při pobytu v přírodě mohou zranit prakticky ze stejných příčin jako zaměstnanci, kteří zde pracují, lze to použít jako věcnou analogii. Záchranný balíček by tedy měl obsahovat zejména následující zdravotnický materiál:

• obvaz sterilní (vhodný je obvaz s alutexovým obalem – viz výše),
• gáza hydrofilní skládaná komprese sterilní,
• náplast na cívce,
• rychloobvaz na rány s lepcí částí dobře přilnavou i na mokrou kůži,
• obinadlo elastické,
• obinadlo škrtící pryžové (60 × 1250 mm),
• šátek trojcípý,
• pinzeta,
• lékařské rukavice pryžové,
• nůžky,
• zavírací špendlíky,
• hygienickou utěrku.

V případě obvazů je výhodou, pokud je jejich obal opatřen nástřihem pro rychlé a silově nenáročné otevření (např. i pouze jednou rukou). Kromě zdravotnického vybavení by měl být balíček vybaven také svítilnou/baterkou, včetně náhradních baterií, případně i prostředky pro přivolání pomoci (např. GPS náramky, ale dobře posloužit může i prostá píšťalka). Balíček musí mít pochopitelně také vhodný obal schopný ochránit jeho obsah před mechanickým poškozením, průnikem vody, plynů, par a prachu, který lze upnout na části oděvu (např. opasek) tak, aby byl pro zraněného za všech okolností snadno dostupný.

 

Autor: RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D.

Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.

Výsledky publikované v tomto článku vznikly v rámci řešení výzkumného projektu TD03000017 „Kritéria a požadavky na způsobilost osob oprávněných ke vzorkování vod“, který je spolufinancován Technologickou agenturou ČR. Uvedený projekt řeší konsorcium společností Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., ERGOWORK s.r.o. a Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú.