K významnějším otázkám současné doby patří zcela určitě problematika úrazového pojištění zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. V tomto období právě probíhá odborná diskuse a připomínkové řízení, vypořádání připomínek a rozhoduje se o tom, jakou podobu bude úrazové pojištění v ČR vůbec mít. Jedná se o velice zásadní věc, neboť zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání patří k základním sociálním právům, které je chráněno zejména podle článku 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dnes je tato problematika řešena tak, že se odškodňování zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz nebo nemoc z povolání, řídí ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, upravujícími odškodnění zaměstnanců na základě principu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů. Současný systém tak poskytuje nepřípustnou veřejnou podporu dvěma komerčním pojišťovnám a ČR se v průběhu vyjednávání o podmínkách přístupu ČR k EU zavázala tento systém změnit.

 

V roce 2006 byl zákonem č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců upraven tak, že se přechází z komerčního pojištění zaměstnavatelů na pojištění zaměstnanců v rámci sociálního systému, které se formuluje jako pojištění komplementární k zákonnému systému sociálního systému. Zákon o úrazovém pojištění byl schválen v roce 2006 s účinností od 1. 1. 2008 a jeho účinnost byla třikrát odložena, naposledy na 1. 1. 2015. V současné době probíhá příprava na další odklad účinnosti tohoto zákona. V roce 2011 pak byla vládě předložena rozsáhlá novela zákona o úrazovém pojištění, která však vyvolala bouřlivou a zcela zásadní diskusi o celkovém pojetí úrazového pojištění. Tento návrh novely zákona byl vládou odmítnut a vláda uložila vypracovat návrh zákona, kterým se zákon o úrazovém pojištění zruší a bude vypracována a předložena analýza problematiky, která bude obsahovat nový návrh věcného řešení této problematiky. Analýza byla následně vypracována a schválena a bylo uloženo předložit nový návrh zákona upravujícího povinné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Začátkem roku 2013 bylo připraveno paragrafované znění, které však bylo na návrh Ministerstva financí rozhodnuto o zrušení tohoto úkolu. Během projednávání návrhu novely v roce 2011 a následně se ukázalo, že mezi subjekty, které se problematikou zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání zabývají, existují zásadní rozdíly v názorech na další podobu tohoto zákona. Z toho důvodu vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona na posunutí účinnosti zákona o úrazovém pojištění. Především z toho důvodu, že je nutno vytvořit časový prostor pro rozhodnutí o dalším postupu v této věci. Je navrhován další odklad účinnosti tohoto zákona na 1. 1. 2017.

 

Nyní vláda projednala materiál „Návrh způsobu zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání“, ve kterém bylo celkově zhodnoceno, jakým způsobem lze zajistit zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Tento materiál byl připravován po dobu několik měsíců řadou subjektů, které se zabývají problematikou zabezpečení zaměstnance při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Vláda posuzovala tři varianty možného řešení podoby zabezpečení zaměstnance a rozhodne mezi těmito:

 

1. Systém náhrady škody bude uplatňován podle zákoníku práce a pojištěním odpovědnosti zaměstnavatelů u soukromých pojišťoven, nebo
2. systém náhrady škody bude řešen podle zákoníku práce a zákonným pojištěním zaměstnavatelů u organizačních složek státu nebo u veřejnoprávních subjektů, nebo
3. systémem sociálních dávek v úrazovém pojištění zaměstnanců.

 

A tak se bude muset rozhodnout:

 

• o tom, kdo bude v budoucnu provádět zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání, neboť provádění zákonného pojištění dvěma zákonem určenými pojišťovnami představuje neopodstatněnou výhodu oproti ostatním pojišťovnám a zakládá to rozpor se zásadou zákazu diskriminace…….

Proto se bude muset rozhodnout, kdo bude tento systém nově provozovat. Zda to bude státní subjekt (organizační složka státu), soukromé pojišťovny nebo veřejnoprávní subjekt.

 

• o tom, jaký bude platit princip zabezpečení nároků poškozených v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání……

Zda bude nový systém založen jako dosud na principu náhrady škody určené podle zákoníku práce a na pojištění zaměstnavatele u příslušného subjektu, nebo na principu nároku na definované dávky a na pojištění zaměstnance.

 

Po vyřešení těchto základních otázek se budou dále řešit další dílčí otázky:

 

1. vytvoření a správa garančního fondu, ze kterého by se plnilo poškozenému v případě, že by zaměstnavatel nebyl pojištěn, nebo kdyby byla příslušná pojišťovna v úpadku,
2. vytvoření a správa fondu prevence, který by složil k motivaci v oblasti prevence,
3. zavedení systému rehabilitace, tedy rehabilitace jako nové věcné dávky, která by zajišťovala poskytnutí potřebné rehabilitace ve všech oprávněných případech,
4. zajištění způsobu financování systému,
5. zavedení systému bonus/malus, apod.

 

Podle vyjádření připomínkových míst, je možno prozatím konstatovat, že převažuje názor na zachování objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, zákonné pojištění zaměstnavatele a současný systém náhrady škody podle ustanovení zákoníku práce.

 

Připravil: Mgr. Petr Kožmín