Systematickým řešením otázky integrace bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách pomáhá podporovat kvalitu vzdělávání a dlouhodobě rozvíjet kulturu prevence. Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) lze dosáhnout pouze tehdy, pokud již děti a mladí lidé jsou schopni učit se zdravému chování a získávat zdravotní kompetence v předškolním a školním věku vzdělání. Pokud se to podaří, budou schopni obratně procházet zdravotními riziky a nebezpečími jejich život a udržování a zlepšování vlastního zdraví. Kromě toho je nezbytná včasná prevence z dalšího důvodu, že většina zdravotních problémů se vyskytuje nebo má položeny své základy v dětství nebo dospívání, ne v dospělosti. Jako takové je nezbytné plně integrovat bezpečnost a zdraví do vzdělávání ve prospěch lidí ve všech fázích života. Taková integrace je nejen žádoucí ale nezbytná.

MSD: Problém pro děti a dospívající? Vědecké studie a každodenní zkušenosti jasně ukazují, že zdraví a blaho dětí a mladých lidí představují globální prioritu a jsou úzce propojeny s jejich školním vzděláváním:

1. Škola je vedle rodiny nejdůležitějším bodem socializace mladých lidí. Má rozhodující, dlouhodobý vliv jak na získávání zdravotní kompetence a zdravotního chování, tak i na možnosti zdraví v dětství, dospívání a ve všech pozdějších fázích života. Je to také místo, které se dokonale hodí k realizaci udržitelné strategie prevence.
2. Mezi školním vzděláváním a zdravím existuje vzájemný vztah. Na jedné straně škola a procesy vyučování a učení a zejména kultura školy ovlivňují pohodu a zdraví, jakož i krátkodobé a dlouhodobé zdravotní chování dětí a mladých lidí. Na druhé straně má na učení a studijní úspěch vliv zdraví a pohoda studentů i učitelů.
3. Zdravotní problémy jsou vážným problémem pro děti, mládež i učitele. Učitelé si stěžují zejména na duševní a psychosomatické nemoci a postižení, ale také na MSD. Jejich příčiny nesouvisejí výhradně se školním prostředím, i když tomu tak často je. To platí pro akutní postižení i nepříznivé účinky a deficity v pozdějších fázích života.

Vzájemný vztah mezi zdravím a vzděláváním

Zdraví a vzdělání spolu úzce souvisí a jsou na sobě závislé. V tomto ohledu se musí školství více zaměřit na zdraví, zatímco sektor veřejného zdraví a BOZP musí klást větší důraz na prevenci ve vzdělávacích institucích. Každý, kdo usiluje o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, musí toto téma začít propagovat již v dětství. Dětství a dospívání utvářejí nejen osobnost člověka a příležitosti ke vzdělání, ale také utvářejí jeho chování v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a také jeho zdravotní příležitosti.

Školský systém jako vhodné prostředí prevence MSD

Školský systém je vhodným prostředím pro prevenci MSD. Ačkoli konkrétní práce na tématu zdraví obecně a MSD konkrétně zanechává ve většině evropských zemí stále ještě mnoho přání, formální rámec pro podporu zdraví a prevenci ve školách je téměř všude docela dobře rozvinutý. Kromě toho jsou již zavedeny nezbytné koncepce zaměřené na školy v podobě přístupu „dobrá zdravá škola“ a přístupu škol podporujících zdraví ze sítě Škol pro zdraví v Evropě (SHE). V obou případech se jedná o komplexní pedagogické přístupy, které se již neomezují na pouhou prevenci úrazů a nemocí, snižování sociálních poruch a podporu bezpečnosti a ochrany zdraví obecně. Místo toho se zabývají bezpečností a zdravím komplexnějším způsobem a zaměřují se na životní prostředí a udržitelnost, stejně jako na způsoby, jak zlepšit učení a výuku, vedení a řízení, jakož i školní kulturu a školní klima. Ústřední oblasti prevence jsou tedy totožné s oblastmi rozvoje školy obecně.

Význam pohybové aktivity v prevenci MSD

Pokud jde o preventivní zdravotní strategii zaměřenou na podporu muskuloskeletálního zdraví a prevenci MSD, je třeba klást větší důraz na fyzickou aktivitu a cvičení bez ohledu na prostředí. Současné poznatky ukazují, že nemocem a poruchám pohybového aparátu lze předcházet a minimalizovat je především cvičením. Cvičení může mimo jiné předcházet obezitě, zlepšit hustotu kostí, optimalizovat sílu a pohyblivost a také předcházet nebo snižovat úzkost a depresi. To vše jsou faktory, které mají vliv na vývoj, progresi a závažnost MSD. V souladu s tím, vedle ergonomického designu daného prostředí, pohybově orientovaná intervence hraje velkou roli v prevenci MSD. Pokud jde o školu, cvičení má další výhodu v tom, že podporuje učení a může zlepšit studijní výsledky dětí a dospívajících. Pro dosažení pozitivních účinků cvičení musí úrovně aktivity minimálně splňovat doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Je také nutné, aby se lidé naučili správně cvičit. Navzdory všem známým výhodám fyzické aktivity a navzdory mezinárodním a národním doporučením týkajícím se cvičení stále existuje trend směřující k menší denní aktivitě. Aby se zabránilo tomuto nedostatku pohybu, který prostupuje všechny skupiny populace, existuje řada mezinárodních a národních iniciativ na snížení fyzické nečinnosti. Vzdělávací instituce mají v tomto ohledu klíčovou roli.

Jak dosáhnout změny ve školském systému?

Provést změnu ve školském systému nebo v každé jednotlivé škole je náročné úsilí, bez ohledu na téma, o kterém se jedná. Důvodem je složitost školského systému a individualita každé jednotlivé školy. Změna navíc vyžaduje ochotu ke změnám ze strany škol, která není od počátku vždy přítomna v požadované míře. Předchozí zkušenosti ukázaly, že úspěšná implementace změnových opatření do značné míry závisí na tom, zda

1. Odpovědné osoby a další zúčastněné strany mají povědomí o projektu a o změnách, které má přinést.
2. Učitelé jsou schopni zamýšlená opatření realizovat. Vzhledem k tomu, že učitelé často nemají dostatečné odborné znalosti v tématech zdraví a pohybu i v zavádění změn, je obvykle nutné jim odpovídajícím způsobem poskytnout další školení a další profesní rozvoj (CPD);
3. Zdroje potřebné pro procesy změny jsou k dispozici v dostatečném množství. Klíčovou roli hraje finanční zajištění preventivních opatření a v menší míře i časová zátěž učitelů;
4. Sektory školství a veřejného zdravotnictví efektivně spolupracují, v ideálním případě za tímto účelem také spolupracují s komunálními institucemi.

Příklady úspěšné integrace v Evropě

Pohled na evropské země ukazuje, že navzdory těmto problémům při zvládání změn je intenzivnější propagace cvičení, hry a sportu ve školním kontextu velmi proveditelná. Vybrané příklady z Finska, Rakouska, Maďarska a Německa ilustrují různé možnosti implementace. Svou pozornost však nesměřují konkrétně na prevenci MSD, ale spíše na posílení role cvičení ve školách obecněji zdraví prospěšným způsobem. Toto směřování by proto mělo odpovídat podmínkám škol v evropských zemích a odrážet reálné možnosti prevence a podpory zdraví. Prevence MSD a podpora muskuloskeletálního zdraví ve školách mohou být důležitou záležitostí z hlediska BOZP a veřejného zdraví. Pohled na současnou situaci však ukazuje, že z pohledu školství tomu tak zdaleka není. To, co je nyní standardní pro témata diety, tabáku, nelegálních drog, násilí a duševního zdraví, (zatím) neplatí pro téma MSD. Problém zjevně není považován za dostatečně závažný, aby si zasloužil tento druh pozornosti, a proto není v hledáčku škol nebo vzdělávacího sektoru. Jako takový byl zatím jen zřídka součástí preventivních a pohybových iniciativ ve školách. A pravděpodobnost, že školy změní svůj pohled na MSD, se zdá být nižší. Účinné by mohlo být posílení obecnějšího úsilí o propagaci cvičení, sportu a hry ve školách. Jsou pro to tři důvody:

1. Cvičení je zakotveno ve vzdělávací politice, učebních plánech a školních zvyklostech všech zemí.
2. Cvičení může přispět ke zkvalitnění vyučovacích a učebních procesů a tím i ke zlepšení studijních výsledků.
3. Existuje mnoho mezinárodních a národních iniciativ, jejichž cílem je kvantitativně a kvalitativně zlepšit způsob, jakým je cvičení ve školách podporováno.
4. Koncept „Moving Schools“ a jeho součásti lze použít jako orientační bod a zdroj inspirace, aby se do škol dostalo více pohybu a tím podpořila kvalita škol, aby se v konečném důsledku zabránilo MSD.

Doporučení pro návrh a realizaci opatření

V preventivní iniciativě zaměřené na podporu pohybu ve školách, a tím prevenci nebo alespoň snížení MSD v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, jsou cílovou skupinou sami studenti škol. Požadované personální a organizační změny by však ve školách nebyly možné bez učitelů a ředitele školy, protože právě oni jsou obvykle potřeba k realizaci požadovaných opatření. Představují proto další důležité cílové skupiny a je třeba jim věnovat zvláštní pozornost při provádění opatření. Pokud odvětví BOZP podniká iniciativy na podporu cvičení, sportu a hry ve škole, pak by se při navrhování a provádění opatření, která mají být přijata, měla vždy vzít v úvahu následující doporučení:

1. Mluvit jazykem školy.
2. Formulovat cíle společně se sektorem školství a dotčenými stranami.
3. Spolupracovat se vzdělávacími institucemi a dalšími zainteresovanými organizacemi, orgány a jednotlivci.
4. Zahrnout všechny příslušné úrovně škol.
5. Od začátku přikládat důraz na všechny dotčené strany.
6. Poskytnout dostatečné zdroje a podporu.
7. Učit dovednosti týkající se cvičení a zdraví.
8. Přijmout holistický, integrující pohled na prevenci.
9. Pracovat s přístupem rozvoje školy.

Celá zpráva je dostupná na tomto odkaze:

Lepší školství díky podpoře muskuloskeletálního zdraví | Safety and health at work EU-OSHA (europa.eu)

Autor článku: Ing. David Vancl, DiS.