Dne 19. září 2014 uspořádalo Technologické centrum Akademie věd ČR setkání zástupců národních technologických platforem, které se zaměřilo na problematiku podpory výzkumu a činností technologických platforem ze strany státu i Evropské unie. Setkání se zúčastnili zástupci celkem 18 technologických platforem, CzechInvestu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Technologické agentury ČR. Za sektor průmyslové bezpečnosti a prevence rizik se akce zúčastnil výkonný manažer České technologické platformy bezpečnosti průmyslu Ing. Robert Chlebiš a ředitel Znaleckého ústavu bezpečnosti práce RNDr. Mgr. Petr Skřehot, Ph.D.

Program jednání sestával ze sedmi samostatných bloků, které byly věnovány aktuálním informacím o programech VaV administrovaných Technologickou agenturou ČR a představení nově připravovaných operačních programů na podporu podnikání, výzkumu a vzdělávání pro roky 2014-2020. Odpolední blok se pak zaměřil na evropský Rámcový program na podporu vědy a výzkumu „Horizont 2020“, v rámci kterého bude v nadcházejícím sedmiletém období poskytována podpora projektům VaV (navazuje na 7. Rámcový program) na evropské úrovni.

Jménem Technologické agentury ČR vystoupil člen jejího předsednictva Ing. Miroslav Janeček CSc., který zúčastněné seznámil o stávajícím stavu realizace jednotlivých dotačních programů  a s výhledy na nejbližší období. V rámci doprovodné diskuse pak zmínil silné a slabé stránky některých programů. V případě programu BETA uvedl, že v důsledku souběhu požadavků zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách a zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje dochází k pomalému čerpání alokovaných prostředků. Řada veřejných zakázek musela být z důvodu nezájmu uchazečů o řešení zrušena; u jiných se zase v důsledku dlouhé doby potřebné pro administraci výzvy před jejím vyhlášením naopak nezřídka ukázalo, že dané potřeby již nejsou aktuální a žádaná (např. některá témata jsou vyhlášena až po 3 letech od vznesení požadavku příslušným ústředním orgánem státní správy). Projekty řešené v programu OMEGA se naopak vyznačují častými nedostatky v oblasti implementace získaných výsledků do praxe. Důvodem je skutečnost, že tento program je zaměřen na společenskovědní výzkum, který ovšem nedokáže vždy pružně reagovat na rychle se měnícími potřeby předpokládaných cílových uživatelů výsledků. Týká se to například aktuální zahraniční politiky, otázek stárnutí populace nebo problematiky sociálních dopadů změn ve společnosti. Výsledky řešení tak jsou v okamžiku jejich dosažení (obvykle po 2,5 letech od podání návrhu) již zastaralé, a proto se je nedaří aplikovat do praxe takovým způsobem, jaký byl původně zamýšlen. Týká se to zejména dosahování výsledků druhu Hneleg a Hleg, o něž v době jejich vytvoření už mnohdy nebývá u kompetentních orgánů zájem (a to jak z důvodu neaktuálnosti tak i změněných politických priorit). Komplikace se nevyhýbají také dosahování výsledků druhu Nmet, neboť řada řešitelů podceňuje složitost a časovou náročnost procesu certifikace metodik a aktivně nekomunikuje s uvažovanými příjemci výsledků již během vlastního řešení projektu. Program DELTA naproti tomu provázejí těžkosti týkající se navazování mezinárodní spolupráce uchazečů s partnery z vybraných mimoevropských zemí, která je pro udělení veřejné podpory nezbytná.

Kromě uvedených problémů zazněly také pozitivní zprávy a to zejména v souvislosti s programem ALFA. Zveřejněná statistika ukázala, že dosažené výsledky (převážně patenty, užitné vzory a funkční vzorky) mají z hlediska uplatnitelnosti a komerčního využití vysoký potenciál. Proto se očekává, že podobně dobrých výsledků bude dosahováno také v rámci letos zahájeného programu EPSILON, který má navázat na právě končící programy ALFA a TIP (MPO). Na stanovení cílů a priorit tohoto programu se podílely také některé národní technologické platformy, takže se očekávají pozitivní synergie z toho plynoucí. Bohužel smutnou skutečností je, že ukončením programu TIP (2016) dojde k významnému výpadku veřejných finančních zdrojů alokovaných pro aplikovaný výzkum, přičemž se v roce 2016 celková částka těchto prostředků sníží na polovinu oproti roku 2012.

Na otázku, jaké případné změny mohou výhledově očekávat příjemci (řešitelé projektů) v souvislosti s úpravou legislativy nebo aplikovaných přístupů TA ČR vůči nim Ing. Janeček uvedl, že se u řady příjemců v podobě konsorcií složených z výzkumné organizace a podniku může v budoucnu objevit problém s prokázáním účinné podpory, kterou ve svých projektových návrzích uvedli. Další případný problém může nastat, pokud příjemci nebudou dbát na řádné plnění monitorovacích ukazatelů obsažených v jejich implementačních plánech, přičemž tyto jsou povinni dodržovat až 3 roky od skončení řešení projektu. Je přirozeným trendem, že poskytovatelé veřejné podpory budou v této souvislosti stále důrazněji vyžadovat doložení způsobu uplatnění/využití výsledků projektů v praxi, na což by se měly řešitelské organizace připravit.

Následoval příspěvek Mgr. Marie Danišové z CzechInvestu o podpoře technologických platforem v nadcházejícím období, ze kterého vyplynulo, že se s podporou sice počítá, ale doposud není známo v jakém rozsahu a jakou formou to bude. Po té vystoupil Ing. Petr Tůma z Ministerstva průmyslu a obchodu, který plénum seznámil s nově připraveným Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Uvedl, že OP PIK je určen na podporu českých firem schopných posunovat či alespoň dosahovat technologickou hranici ve svém oboru, přičemž důraz bude kladen na rozvoj podnikových výzkumných, vývojových a inovačních kapacit a jejich propojení s okolním prostředím. Program se bude prioritně zaměřovat na 1) obnovitelné zdroje energií, 2) energetickou infrastrukturu, 3) nakládání s energií a druhotnými surovinami, 4) vysokorychlostní internet a 5) informační a komunikační technologie.

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání představila Mgr. Ina Vaverková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem programu je posilování orientace výzkumu na společenské výzvy stanovené Národními prioritami orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (Priority 2030) a Strategie inteligentní specializace České republiky (RIS 3) a také na potřeby trhu. Program je rozvržen do čtyř prioritních os: 1) posilování kapacit pro kvalitní výzkum, 2) rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj, 3) rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a 4) technická pomoc. Svým zaměřením se tedy jedná o značně rozsáhlý program, kde je problematika výzkumu a vývoje soustředěna do prioritní osy 1. Ta má dva specifické cíle: 1) Posílení excelence ve výzkumu a 2) Zvýšení přínosů výzkumu pro společnost.

Specifický cíl 1 zahrnuje intervence pro:

• Posílení kvality výzkumných týmů (včetně jejich internacionalizace).
• Větší otevřenost a dostupnost infrastruktur VaV.
• Posílení interdisciplinarity výzkumu.
• Zkvalitnění výzkumné infrastruktury pro vzdělávací účely.
• Zvýšení kvality strategického řízení výzkumu na národní úrovni s důrazem na zavedení motivačního systému hodnocení a financování výzkumných organizací.

 

Specifický cíl 2 zahrnuje intervence pro:

• Zkvalitnění výuky na VŠ.
• Zvyšování relevance vysokoškolského vzdělávání pro potřeby trhu práce a společnosti.
• Vytvoření či modernizace studijních programů/oborů zaměřených na výzkum.
• Získání a udržení klíčových a perspektivních výzkumných a akademických pracovníků.
• Rozvoj mezinárodní spolupráce a mezinárodního prostředí na vysokých školách.
• Posilování mezisektorové a mezinárodní mobility výzkumníků.
• Podpora mezinárodní mobility výzkumných, technických a administrativních pracovníků ve VaV a studentů.
• Pořádání národních a mezinárodních vědeckých konferencí, seminářů a letních škol.
• Vznik a rozvoj studijních programů typu mezinárodních graduate schools a doctoral schools.
• Rozvoj kapacit a znalostí řídících a dalších pracovníků v oblasti strategického řízení VaV a VŠ a podpora systémů pro strategické a efektivní řízení výzkumných organizací a systémů hodnocení a zabezpečování kvality.
• Podpora opatření na popularizaci vědy a výzkumu.
• Opatření ke snižování míry studijní neúspěšnosti, zvyšování tzv. retention rate.
• Zajištění vyhovujících expertních kapacit a podmínek pro transfer technologií z výzkumu do praxe.
• Personální zajištění interní grantové podpory.
• Opatření k podpoře studentů se specifickými potřebami, ze socioekonomicky znevýhodněných skupin a z etnických menšin.
• Podpora akademických pracovníků a dalších pracovníků VŠ pro práci se studenty se specifickými potřebami.

 

Po této části představila Mgr. Anna Macounová z Technologického centra AV ČR přehled evropských programů na podporu podnikání a průmyslu a po ní Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. (také z TC AV ČR) informoval o Rámcovém programu na podporu VaV „Horizont 2020“.

Po ukončení části zahrnující uvedené odborné příspěvky následovala rozprava účastníků s cílem revidovat znění Memoranda o vzájemné spolupráci národních technologických platforem z 11. prosince 2013. Diskuse vedla k definování klíčových cílů, které rozvíjejí stávající usnesení do podoby konkrétních aktivit. Jednou z nich je požadavek na Radu vládu pro výzkum, vývoj a inovace, aby zahrnula do Národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací také výstupy z dosavadní činnosti národních technologických platforem uvedené v jednotlivých Strategických výzkumných agendách a Implementačních akčních plánech. Účastníci správně poukázali na skutečnost, že vypracování těchto dokumentů si vyžádalo nemalého úsilí nejlepších odborníků v daných oblastech, jež bylo vynaloženo během uplynulých 4 let. Jelikož z přehledu předaného Mgr. Marií Danišovou z CzechInvestu vyplynulo, že stát tyto aktivity podpořil z veřejných prostředků v souhrnné výši téměř 200 milionů Kč, shodli se přítomní, že je ve veřejném zájmu, aby byly uvedené výsledky státními orgány smysluplně využity. Jako nejrozumnější se jeví jejich promítnutí do některého z existujících dotačních programů (např. program BETA), anebo vytvoření programu zcela nového v rámci usnesení vlády. Národní technologické platformy soustředily stovky podnětů, témat a nápadů pro výzkumné aktivity, jejichž realizaci by nyní měl stát smysluplně podpořit.  Je potřeba připomenout, že tyto výzkumné potřeby vycházejí z aktuální úrovně vědecko-technického poznání v daných oborech a současně v sobě zahrnují také konkrétní poptávku definovanou členy jednotlivých technologických platforem (převážně podniky). Realizace těchto témat v podobě výzkumných projektů tak nejenže napomůže rozvoji know-how těchto subjektů a posílení jejich výzkumných kapacit a infrastruktur, ale především garantuje bezproblémovou implementaci získaných výsledků u odběratelů, kteří jsou již dnes v drtivé většině případů známi.

Uvedená problematika byla v plénu intenzivně diskutována a cca do 1 měsíce bude připraven návrh znění Výzvy národních technologických platforem, který bude následně schválen zástupci všech technologických platforem. Přípravou textu byl pověřen Ing. Jan Matějka, místopředseda představenstva České bioplynové asociace.