Název projektu: | Pracovní rizika vznikající při práci v režimu „home office“ s akcentem na analýzu dopadů práce z domova na úroveň zajištění BOZP v různých odvětvích a na úspěšnost implementace opatření pro předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání |
---|---|
Číslo projektu: | |
Doba řešení: |
od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2022 |
Poskytovatel: | Ministerstvo práce a sociálních věcí |
Účastníci projektu: |
|
Kontaktní osoba: | Ing. Martina Kroupová |
Anotace: | Pandemie COVID-19 doslova ze dne na den donutila mnohé zaměstnavatele, včetně státních organizací a úřadů, přejít u svých zaměstnanců na režim práce z domova, označovaný též jako home office. Práce z domova díky tomu už není považována za nějakou výsadu manažerů, nýbrž se stala v nové realitě nezbytností a standardem pro celou řadu profesí. Na tento pracovní režim si někteří zaměstnavatelé i zaměstnanci zprvu obtížně zvykali, ale dnes je home office již poměrně dobře etablovanou formou práce a zejména u mladé generace nebo rodičů malých dětí se těší značné popularity. Nicméně z hlediska BOZP home office představuje velkou výzvu. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit svým zaměstnancům náležité podmínky pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce, a to bez ohledu na to, kde zaměstnanci práci vykonávají. To ovšem v reálu naráží na řadu obtíží, neboť zaměstnavatel nemá mnoho možností, jak ovlivnit to, jakým způsobem a v jakém prostředí budou jednotliví zaměstnanci doma svou práci vykonávat. Paralelně s tím ale také mnoho zaměstnanců podléhá dojmu, že při práci z domova se jim nemůže nic stát. Tento pocit bezpečí ale může být značně zavádějící. Domácí prostředí nesporně poskytuje zaměstnanci jisté pohodlí a potřebné soukromí, ale ve většině případů není svým charakterem pro trvalou práci vhodné. Hlavním problémem je nedostatečný prostor, nevhodné pracovní vybavení a přítomnost rušivých vlivů, které zaměstnance působí atd. V takovém prostředí může být efektivita práce značně snížena a současně může docházet i k nejrůznějším úrazům či jiným poškození zdraví (s možným dopadem na vznik nemoci z povolání). Z pohledu zaměstnavatele tak hlavní důležitost uvedené problematiky spočívá v tom, že musí nastavit taková organizační pravidla, aby k úrazům docházelo co nejméně, neboť jeho zákonná odpovědnost za případnou škodu na zdraví zaměstnanců není při využívání práce z domova jakkoli dotčena. A jelikož se zaměstnanec při práci z domova ocitá fakticky mimo přímou kontrolu zaměstnavatele, je za stávajícího právního stavu využívání home office založeno především na důvěře mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Základní otázkou, která ovšem zaměstnavatele ve vztahu k BOZP zajímá, je, jaké faktory mohou zaměstnance při práci z domova ovlivňovat, a jak velký vliv mohou mít právě na bezpečnost práce. Tato záležitost je už od začátku pandemie Covid-19 předmětem četných diskusí, což bylo motivací pro zahájení řešení tohoto projektu. S ohledem na rozsáhlost daného tématu byl projekt rozdělen do dvou etap. První etapa byla řešena v roce 2021 a realizace navazující druhé etapy je naplánováno pro rok 2022. V rámci 1. etapy byla provedena obsáhlá rešerše a příprava na plošné dotazníkové šetření, včetně distribuce dotazníku vybraným zaměstnavatelům. S ohledem na skutečnost, že oproti původnímu plánovanému harmonogramu došlo k posunutí termínu zahájení projektu o cca 2 měsíce, nebylo dotazníkové šetření zahájeno, nýbrž byly dotazníky distribuovány mezi zaměstnance pouze jednoho vybraného zaměstnavatele za účelem provedení pilotáže. |
Výstupy z projektu: |
Výstupy projektu jsou dostupné na stránkách Svazu průmyslu a dopravy „Práce z domova“ |